Nikdy se nevzdávej, protože by to byla tvá největší prohra.

Listopad 2009

Tajemství krve 8

22. listopadu 2009 v 17:43 | Shiory |  Tajemství krve
Tajemství krve 8
"Protože se tak jmenuju. Marek jsem byl dřív, když jsem žil mezi lidmi, a pokaždé, když mezi ně jdu tak si to jméno rači vezmu na chvíli zpátky" řekl klidně, v jeho hlase bylo slyšet jak se navrací do dávné minulosti.

Itoshi hiito

16. listopadu 2009 v 12:49 | Shiory |  Miyavi - pict and video
"Má lásko nebreč, ukaž mi tvůj úsměv".... z téhle písničky je mi někdy až do pláče...

Senor, senora, senorita

15. listopadu 2009 v 19:46 | Shiory |  Miyavi - pict and video
Do týhle písničky jsem se zamilovala... Vždycky mně probere, možná proto si jí pouštim každý ráno XD... Je skvělá, rytmická akorát text je trochu smutný... Klip je skvělej ta čenobílá s tou červenou *_*

Tajemství krve 7

15. listopadu 2009 v 19:13 | Shiory |  Tajemství krve
Šli jsme dál a já netuším kam, vlastně mně museli zřejmě přenášet, každý den jsem se budila na jiném místě, Panenka mi dala vypít tu průzračnou tekutinu, která postupem času začínala být hořká , ale díky jsem mohla brzo zase mluvit a pohybovat se. Za týden už jsem šla na další stanoviště po svém.

Tajemství krve 6

8. listopadu 2009 v 13:02 | Shiory |  Tajemství krve
Tajemství krve 6
"Omlouvám se, že jsem Vás vylekala. Jmenuji se Kaeda a jsem hlavní ubytovatelka v Upířích chodbách." Poklonila hlavou, hlas měla pevný a tvrdý, sama byla menší a silnější, na sobě měla široký pruh černé látky obvázaný kolem hrudi a dlouhé černé zvonové kalhoty, které zakrývaly i boty, pokud nějaké měla. Vlasy měla hnědé a krátké, skoro až na ježka a oči měla jedno modré a druhé zelené, u toho zeleného měla dlouhou jizvu od obočí téměř ke konci nosu.

Ach.... možná bych mohla v něčem pokračovat....

2. listopadu 2009 v 17:56 | Shiory |  Nástěnka
Myslím, že jsem tu už mluvila o mém druhé, (zrušeném) blogu, že? Také jsem s ním ukončila jednu povídku... Kvůli velkému množství postav.... Ale te´d jsem si četla jeden komentář a vzala si k srdci pár slov od jedné úžasné holce. Mari, děkuji!! A rpzhodla jsem se začít KNV znova... Ovšem s méňě postavama...
Mikoto, Mari, Konikele... Vy dvě tam určitě budete chtít být, že ano?
A jiné už ne měla bych v tom zmatek... Ale hlavně mi napište jestli tu povídku chcete... Měla by stejný název, stejnou pointu, ale jinak napsaná... Možná i spár změněnýma věcma, třeba, že místo minulosti bych raději zvolila budoucnost...
Tak co vy na to? Dáte Krvežnívosti novou šanci??

Ok změny budou větší tady je děj:
Představ si svět za ta 100 až 150 let, lidé už věří v ipíry a co víc, normálně je vídají na ulicích. Jsou s nimi rovnoprávní, ale mají jeden problém. Nedokáží se dohodnout smai mezi sebou.
Dvě hlavní rodiny ( budu muset vymyslet jména) se nedokáží dohodnout nad tim, kdo bude zastupovat upíry v parlamentu, protože smí jen jedna a ta druhá se nechce vzdát. Proto mezi nimi začne boj. Do toho se rodiny členové rodiny vzbouří a chtějí vyhladit všechny poloupíry a zabránit tak míšení krve s lidmi.
Když se to lidé dozvědí vzepřou se proti právům upírů a budoou na ně pořádat lovy stejně tak jako upíři na ně. Svět se ocitne ve válce a je jen málo bytostí, které si uvědomujou jak je to riskantní a snaží se boj zastavit. Jenže je jich málo a navíc jejich vůdce je poloupír....
Plus mínus o tomhle......

Mari, Kaori, Mikoto, Konikele a já.... moje tvorba...

1. listopadu 2009 v 17:28 | Shiory |  Anime obrázky
Strašně jsem se nudila dostala kreslivou.... A protože vás mám tak ráda * usmívá se a mrká aby jí nezabili za to jak to zvorala* jsem se rozhodla, že nakreslim Vás.... No respektive: Mari-kama, Kaori-kama, Mikoto-kama, Konikele-sama a sebe....
Kreslila jsem to asi hodinu a opravdu to za to nestojí, ale podívejte se sami:

Tajemství krve 5

1. listopadu 2009 v 12:51 | Shiory |  Tajemství krve
Je tu neděle a s ní další díl téhle povídky.
Mám jen já pocit, že se v ní nic moc neděje? Nebo jsem jenom tak strašně přepsaná těma krvavýma blábolama, že tohle mi příde bez děje?
I tak doufám, že se vám to líbí....


Tajemství krve 5
"Ahoj Jony. Ani nevíš, jak moc rád tě vidím. To je Lucy, je přítel, prosím, zapiš ji, je to jedna z nás. A je Vyvolená," řekl Marek a já se na něj nechápavě podívala. Na černocha, kterému říkal Jony, to zřejmě zapůsobilo, protože se uklonil a otočil se ke kamenné desce se železným kolíkem a kladivem.