na Blog.cz

Já vim, nic sem nepřidávám...... důvody mám, ale nebudu je řikat. Tohle je povídka, kterou jsem psala včera. Je to spíš myšlenka, nemá to děj.

Je to zvláštní pocit, když mizí to prázdno ve mně. Jako řeka se to vlévá do mých starých ran a rozrývá mé jizvy. Jako řeka, když si razí svou cestu horninou. Vytváří nové cesty a nechává slepá zapomenutá ramena. Jen já nedokážu zapomenout. Ta bolest, která se mi vlévá do žil. Přijde mi jako bych ani neměla krev. Ale mé tělo se nesvírá v bolestech, to nese mou trpící duši dál a nepřestává nést masku radosti. Ale já tu bolest cítím, je stálá a neustává. Trhá mou duši jako smečka vlků srnu, pro jídlo a naplnění svých žaludků.

A poslední díl. Možná by jsem mohla udělat pokračování......... ale to je na vás........ Rozhodně aspoň jedna z mých postav v hlavních rolích ( to je jak titulky) to přežila.

O šest let později:
" Strejdo, budeš mi vyprávět pohádku?" křičel malí černovlasý chlapeček už z dálky. Jeho velké černé přívětivé oči zářili láskou a štěstím. Dlouhé černé vlasy nosil svázané v culíku, to aby byl prý vypadal jako táta.

Aspoň trošku veselý díl, když ne taky moc............... A je předposlední. Poslední díl je krátký a přidám ho zejtra.........

Probudila jsem se a koukala se na známý bílí strop. Kapačky v levé ruce a na židli Konan. Měla opuchlé oči od pláče. Papírová květina byla použitá jako kapesník.

" Shiory jseš vzhůru" vydechla a jemně mně objala.

" To nebyl sen?" zeptala jsem se a znova cítila jak se mi hrnou slzy do očí. Zavrtěla hlavou a slzy se vydrali na povrch.

Já blbá po sobě nečtu když sem něco dávám, rtakže jsem vám minule přidala dva díly v jednom * mlátí hlavou o stůl* takže je musim rozdělit................ Moc se omlouvám

Zatáhla jsem za dveře, které vypadli a já jen tak tak uhnula. Nahlédla jsem do místnosti. U stěny okna stály dvě postavy. Itachi a nějaký neznámý muž, který měl katanu u jeho břicha.

" Shiory, uteč" zasípal.

" Pust ho" sykla jsem. Málokdy jsem ho poslechla a teď na to nebyl čas.

" Jistě slečno jak si přejete" usmál se, jeho katana mu projela skrz žaludek, zalapal po dechu a mně zrudli oči.

Druhý den jsme tedy táhli za karavanou. Jen jsem doufala, že to nebude trvat déle jak den. Nevim jak bych vysvětlovala to, že ráno zvracím. Už teď mi dalo dost velkou práci vysvětlit Itachimu proč jsem s nim nechtěla večer být a proč jsem tak vyjela. Cítila jsem se jako nějaká puberťačka, škoda, že už jsem z toho věku vyrostla byla by to lepší výmluva než to, že jsem unavená.

Tak další díl n_n a blížíme se do finiše XD Už jen 5 dílů, ale varuju Vás ty poslední nebudou moc veselý..........

" Vyhrň si triko" zavelel a pak mi dal na břicho průhledný gel. Zastudilo to až mi naběhla husina po těle. Musela jsem se oklepat.

Já myslela, že mně odvezou T_T ........... blbej blog.cz vžycky kvetu...... A tejten desing vypadá jinak než jsem chtěla..... navíc sem se půl hodiny patlala s umístěním těma dvěma holkama dole aby byli vidět.

Do toho sem ještě marod.......... nechápu co mně to popadlo, že jsem to začala předělávat.... asi teplota XD.....

Přesto, přeze všechno doufám, že se vám líbí.

Vaše nemocná Shiory

PS: Chtěla jsem se vás zeptat jakou povídku mám dokončit dřív jestli "Druhý život" a nebo "Cold heart".

Děkuji

PPS: A ještě jestli nemám napsat další díl povídky "Splněné touhy", napsala jsem půlku a hezky se to rýsuje jen nevim jestli mám psát pokráčko.

Tak a už konec, děkuji n_n Vaše Shi

Další díl po dlouhý době........ omlouvám se, ale nějak mi to vypadlo....... ale aspoň jsem napsala hned tři díly a i tady u té povídky jsme téměř na konci X)

Tvrdé bouchání na dveře a hromada nadávek a pokřiků. To není zrovna idylka prvního ráno ve vašem novém domově. No prvního kdy jsem byla při vědomí. Líně jsem nadzvedla hlavu z jeho klidně se nadzvedávající hrudi a otočila se ke dveřím. Nechápala jsem jak někdo může tady v tom randálu spát. Ovšem Itachi to zvládal excelentně.

Moje druhé SB je Konikele n_n......... Její blog je v oblíbených strínkách a funguje teprve chvíli, před tím měla ještě jeden blog, ale zrušila ho...........