Nikdy se nevzdávej, protože by to byla tvá největší prohra.

Druhý život 9

18. ledna 2009 v 16:31 | Shiory |  Kapitoly DŽ
Druhý život 9
Omlouvám se
Zvedl se z postele. Věděl, že to tam neznám a nevěděl jak sem na tom s orientací. A byla pravda, že dost bledě. Nechtěl zabít dalšího člověka.
" Víš fakt sem to přehnal je na to dost háklivej a já si nedám říct" ozval se vedle mě známej hlas. Zvedla jsem hlavu z kolenou a uviděla příšerně červený vlasy Shouta.




" Hale tu barvu máš od přírody nebo se barvíš?" zeptala jsem se úplně mimo téma.
" Todle? Od přírody" pyšně se zazubil a vzal si gumyméďu. " Chceš?" natáhl ke mně pytlíček s bonbonama.
" To je kanibalismus jíst něco co má jméno a obličej uvědomuješ si to?" vřískla sem a ukázala na něj prstem.
" Kanibalismus?" nechápavě a prohlížel si medvídka. " Náhodou sou dobrý todle je Karel" zazubil se a ukousl mu hlavu. Vyděšeně sem se na něj podívala a vzala mu pytlíček.
" Kanibale" štěkla sem a přitlačila pytlíček k sobě. Shouta se podíval na ruce a pak na mně celkem vražedně.
" Vrať to čorkaři" vyjekl a rval mi je z rukou. Vytrhla sem je zpátky zvedla se a rozeběhla se od něj pryč.
" Nedám" zaječela sem.
"Dáš" křikl na oplátku. Honili jsme se po tý louce a řvali na sebe jak nadávky tak Dáš a Nedáš.
" Vrat mu je" ozvalo se kus ode mě a já tam otočila hlavu.
" Kenshine?" nechápavě jsem vydechla a Shouta mi vytrhl medvídky.
" Miláškové" očíčka mu zářily.
" On ty medvídky miluje" pousmál se.
" Aha" kejvla jsem a otočila se.
" Kam jdeš?" zeptal se kenshin a Shouta zvedl hlavu od medvídku... pokrok.
" Proč? Jak si chtěl" vydechla jsem a chtěla pokračovat v cestě. Chyt mně za zápěstí.
" Nemyslel sem to tak. Om-omlo-omlouvám se" vydechl namáhavě. A Shouta začal tleskat. Já sem se točila a nechápavě kejvla pak jsme se oba otočili na toho kanibala.
" On se poprvé v životě někomu omluvil co tak koukáte?" zeptal se a sněd dalšího medvěda. Znechuceně jsem se otočila a Kenshin udělal dost otrávenej ksicht.
" Taky se omlouvám no" vydechl Shouta.
" Řek bych" kejvnul Kenshin.
" Bude pršet měli bysme jít řekla sem nepřítomně a rozeběhla se domů. Oba se na sebe nechápavě podívaly a pak to razili za mnou.
Sotva jsme zavřeli dveře začal slejvák.
" Jak si to věděla?" zeptal se Shouta, kterej za běhu sněd zbytek balíčku gumy méďů.
" Cejtim vodu na míle daleko a můžu jí ovládat" řekla jsem a šla do kuchyně. " Chcete někdo čaj?"
" Jo já" ozvaly se oba naráz a změřili se vražedným pohledem.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 D/eNis@-san D/eNis@-san | Web | 18. ledna 2009 v 16:53 | Reagovat

díky moc..♥

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama