Nikdy se nevzdávej, protože by to byla tvá největší prohra.

Cold heart 4

6. listopadu 2008 v 16:54 | Shiory |  Cold heart

Cold heart 4
Problém?
Probralo mně až, když mně něco bouchlo do rány. Prudce sem otevřela oči a bolestně vykřikla.
" Nesmíš usnout je ti to jasný?" řekl Itachi celkem vytočeně a já kejvla.
" Musim vymyslet kde budu spát" řekla jsem polohlasně a posadila se.
" No kde by? Tady" řekl Itachi naprostě přesvědčeně.
" A kde budeš spát ty?" zeptala jsem se nechápavě.
" Tady s tebou" řek klidně a já na něj čuměla s hubou do kořán.
" No jinak to asi nevidim, ale mám podmínky dvě" ukázala sem véčko prstama
" No povídej jaký" pousmál se
" Takže nebudeš mi brát deku a ani se na mně tisknout platí?" zeptala jsem se a klekla si před něj, takže ted koukal nahoru on.
" Dobře platí" kejvnul.
" Ale musíme si na to plácnout jinak to neplatí" řekla jsem pobaveně a nastavila ruku. Itachi mně do ní plácnul.
" Spečetěno" kejvla sem a usmála se.
" Jasný malá" pousmál se a položil mi ruku na hlavu.
" Malá? Malá?" dostala sem ze sebe nervně a chytla ho za tu ruku, kterou sem dala prudce dolu. " Nejsem malá. Možná menší než ty, ale to je tim, že ty seš přerostlej" vyštěkla jsem a ukázala na něj prstem, tvářil se klidně a ruku mi prudce chytnul, cukla jsem sebou.
" Seš malá a roztomilá" pobaveně se usmál " Hlavně, když se vztekáš" dodal a dostal takovýho facana až mně brněla ruka. Naštvaně jsem se zvedla a odpochodovala do kuchyně.
" Urážíš se" řek potichu a držel se za tvář. Nenáviděla jsem, když mi někdo řikal, že sem malá. Nejsem malá. Opřela jsem se o linku a koukala na ní. Sem malá sem a slabá. Vyčítala jsem si a sevřela ruce v pěst. Nedokážu se sama ubránit a ostatní mně musej zachranovat. Jen tak tak sem se držela abych nezačla brečet. Sem strašná citlivka. Máchla jsem rukou a shodila skleničku na zem.. Ta se roztříštila na kousky a mně ten pohled a zvuk uklidnil. V klidu jsem vydechla a začla sbírat střepy. Jenže to u mě probudilo vnitřního démona....
"Itachi se leknul při zvuku tříštěný skla a přiběh do kuchyně. Zastavil se ve dveřích a koukal se na tu malou černovlásku jak zbírá ze země střepy. Přešel k ní a beze slova jí pomoh. Nic neřikala a s nepřítomným pohledem si broukala něakou melodii. Znal ji, ale nemohl si vzpomenout. Sebrali střepy a Shiory si sedla na linku. Stoupl si vedle a poslouchal tu melodii. Nemohl si vzpomenout do té doby než nezavřel oči. Ta hudba. Projelo mu hlavou a vzpomněl si kde jí slyšel. Prudce otevřel oči a otočil se k Shiory.
" Pohřební píseň Uchiha klanu" vydechl. Pamatoval si tu melodii. Z pohřbu na, kterej se potajmu koukal a poslouchal tak uklidnující hudbu. Tehdy to pro něj uklidnující bylo, ale ted, když se koukal na tu holky s nepřítomnym pohledem. Zatřepal s ní. Zvedla k němu hlavu s krvavě rudýma očima. Nic jinýho tam nebylo a pořád si broukala tu melodii.
" Shiory prober se" zakřičel na ní a prudce s ní třásl. Chytla mu ruce a hudba v jeho hlavě zesilovala. Držela ho pevně nemohl rukama ani hnout a postupoval ke zdi přesně tak jak ho vedla....
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 těla s.r.o. těla s.r.o. | Web | 6. listopadu 2008 v 18:52 | Reagovat

twe to je napínavýý!!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama