Nikdy se nevzdávej, protože by to byla tvá největší prohra.

Cold heart 3

3. listopadu 2008 v 12:04 | Shiory |  Cold heart
A další díl........ něak jsem se rozepsala a navíc nás dneska pustili z mučírny už v devět prej, že tam byla zima......... no když si to myslej mně to nevadí XD
Opět věnováno Yumi, která mně inspirovala u prvního dílu a částečně mně donutila to napsat, ale moje poděkování patří také eště Mikoto, které mě vždycky potěší a inspiruje k dalšímu psaní :).........
Dodatek: Jméno povídky sem přeložila do angličtiny, protože se mi zkrátka takhle líbí víc než v češtine a co vám??
Cold heart 3
1:1
" Možná jen vzpomínky na mou rodnou vesnici mně donutili tě zachránit a taky to, že máme podobnou minulost" řekla sem klidně a nepřestávala se dívat do těch černých očí. Nutili mně mluvit i proti mé vůli. Itachi se posadil tentokrát sem mlčela rána už vypadala líp. Hojila se rychle.
" Ty seš z Konohy?" zeptal se. A já jen kývla.




" A jak se menuješ? Ty mý jméno znáš, ale já tvý ne" zeptal se klidně a došel pomalu až ke mně.

" Shiory" řekla jsem potichu a trochu zvedla hlavu abych mu viděla do očí přece jen byl vyšší.



" Shiory" šeptem zopakoval " Pamatuju si tě, když sem odcházel bylo ti jedenáct mám pravdu? Vesnice se tě bála" ptal se klidně a já kejvla.
" Vyrostla si" šeptnul a přejel mi jeho dlouhýma prstama po tváři. Zachvěla jsem se a přivřela oči.
" Je to pět let" řekla sem a snažila se aspon trochu klidně to se mi, ale nepovedlo hlas se mi chvěl.
" Dlouhá doba" přitakal.
" Najezte se" vysoukala sem ze sebe a z neznámých důvodů sem mu zavykala. Otočil se na to co sem mu připravila k jídlu a pomalu se vrátil do postele a začal jíst. Já si zase mila ruce v koupelně. Dívala sem se do zrcadla. Musela sem se pousmát byla sem bílá a ty kruhy pod očima vypadaly "úžasně". Sklopila sem hlavu k umyvadlu a začla si čistit zuby. Najednou sem ucítila prudkou bolest v zádech a prudce sem se otočila. Stál tam ten chlápek co sem ho ráno zabila, ale jak to? Jakto že eště žije?
Nebyla jsem schopná slova ani pohybu. Cítila jsem jak mi ten kunaj ze zad vyrval. Loutkařkej mistr. Došlo mi, ale pořád sem tam stála a jak přikovaná a mlčela.
" Zabilas mi bratra a za to zemřeš ted ty" zařval a rozeběhl se proti mně s katanou. Jen jsem si před obličej dala ruku se zubním kartáčkem a nijak se nebránila, byla sem jak omámená.
Uslyšela jsem zvuk jako, když se o sebe otřou dvě ostří a pak sem na tváři cítila trochu teplé tekutiny otevřela jsem oči. Přede mnou stál Itachi a na kataně mněl nabodnutýho jeho chlápka. Jednou nohou ho odkop ke zdi a katanou mu proříz krční tepnu.
Klidně se otočil a klek si přede mně.
" Seš v pořádku?" zeptal se starostlivě a položil na zem tu katanu, byla celá od krve. Klepala jsem se jak drahej ratlik a přikývla jsem. Položil mi ruce na ramena.
" Je ti dobře malá? Vážně? Vždyt ses nebránila moch tě zabít" ptal se dál a v jeho hlase byla na okamžik slyšet starostlivost.
" Ráno jsem ho zabila" vydechla jsem a znova se koukala na mrtvé tělo, které jsem viděla už ráno. Otočil mi hlavu tak abych se dívala na něj.
" To byl jeho bratr. Jsou to dvojčata a šli po mně. Teď jsou oba mrtvý" řek klidně a chyt se za ránu na břiše. Jakoby jsem se probrala z tranzu sem ho podepřela.
" Děkuju za záchranu, ale měl bys ležet" pomohla jsem mu se zvednout.
" Já tobě taky" vydech a došli sme až k posteli položila jsem ho a sykla jsem kvůli ráně v zádech. Došlo mi to až teď.
" Otoč se" řek klidně a já se otočila. Opatrně mi vyhrnul triko a prohlížel si tu ránu. Podíval se po místnosti a vzal tu vodku, ktre jsem mu před tím čistila ránu já.
" Lehni si vyčistim ti to" řekl klidně a zved se abych si mohla lehnout. Udělal jsem co řek a tentokrát na mně seděl on.
" Nemusíš na mně sedět" řekla jsem klidně, ale v zápětí sem zakřičela a zaryla nehty do polštáře, když mi do rány nalil vodku. Cukala jsem sebou a jemu dalo práci mně udržet a ošetřit to. Ale nic neřek ani neceknul. Udržel mně.
Slezl ze mě a lehnul si. Ta postel byla velká pro dva. No jo malá rozmazlenná holčička. Bylo vidět, že mu to dalo zabrat. Koukala sem na něj a pomalu usínala. Šla na mně únava. Jen jsem slyšela něcí hlas jak mi říká nespi a třásl se mnou. Ale slyšela jsme ho jen vzdáleně.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 těla s.r.o. těla s.r.o. | Web | 4. listopadu 2008 v 18:31 | Reagovat

jééééééééé já tu nenapsala komnet XD a to jsem to už četla XD nějak jsem zapoměla XD nejspíš jsem byla ve škole XD je to úžasný díleček XD chci další XD a pořádný lovestory!!! mám romantickou náladu n_n

2 *Yumi-chan* *Yumi-chan* | Web | 4. listopadu 2008 v 19:13 | Reagovat

naaaadherne ako vzdyyy :)))

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama